Poslední kousek večera, cesta z koupelny do postele, bývá pro mnoho rodičů nejnáročnější. Dítě je umyté, pyžamo má na sobě a najednou se mu chce běhat, schovávat se nebo vymýšlet výmluvy. Místo pobízení mu můžete nabídnout hru. Když je cesta pokaždé stejná a veselá, dítě ji začne očekávat a poslední kroky večera se stanou součástí zábavy.
Vymyslete si vlastní způsob chůze: jako kočka po špičkách, jako medvěd po čtyřech, jako žába, nebo jako duch, který nesmí vydat ani hlásku. Cestu můžete pojmenovat: cesta tichých tlapek nebo pěšinka spících zvířátek. Dítě si může vybrat, jak půjde dnes. Střídání zvířat je zábavné a přitom dítě zklidňuje, protože pohyby jsou pomalé.
Cesta se stejným koncem
Na cestu můžete přidat drobné zastávky: ostrůvky z koberečků, na které se musí skákat, šálu jako most nebo mostek z polštářů. Cesta by neměla být příliš dlouhá ani příliš hlučná, protože jde o klidné zakončení. Stačí jen několik zastávek. Dítě zná pořadí a těší se na každý ostrůvek, protože se opakují a nic ho nezaskočí.
Zpívejte si při tom písničku, která se hodí k tempu. Může mít začátek v koupelně a konec u postele. Když píseň skončí, dítě leží v posteli. Menší děti můžete nést na zádech jako koníka, ale zvolna. Starší mohou mít za úkol nést plyšáka nebo knihu a přinést ji na správné místo.
Na konci cesty čeká vždy stejné místo: postel, deka, knížka nebo plyšák. Poslední krok je vždy stejný, například pozdravit postel nebo zamávat lampě. Když se dítě do cesty nezapojí, nenuťte ho. Zkuste to znovu další večer, s trochou humoru a klidným hlasem. Díky stálé cestě nebude večer končit hádkou, ale malým společným dobrodružstvím, které spojí koupelnu a postel.
Cestu můžete časem obměňovat, aby zůstala zábavná. Jeden týden zvířata, jiný týden dopravní prostředky nebo pohádkové postavy. Důležité je, že se struktura nemění: začátek v koupelně, zastávky na cestě, konec u postele. Děti zvládnou drobné změny, pokud zůstane stejný základ.
